Kymatocalyx Herz. in Mittelamerika

Summary A second species of the hitherto monotypic genusKymatocalyx Herz. is described and figured in detail. The new combinationKymatocalyx dominicensis (Spruce) comb. nova is proposed.     

Die wirkung der β-(3-Pyridyl)-propion-und der β-(3-Pyridyl)-acrylsäure auf die Atmung der Wurzeln vonSinapis alba L.

V práci byly studovány rozdíly v ú?innosti kyseliny β-(3-pyridyl)-propionové (VIII) a β-(3-pyridyl)-akrylové (IX) v závislosti na stupni nenasycení pobo?ného ?etězce. Obě kyseliny inhibují r?st ko?ene i hypokotyluSinapis alba L. a zp?sobují inhibici sukcinátdehydrogenázového enzymového systému. Kyselina IX inhibuje zmíněný systém p?ibli?ně na dvojnásobek inhibice kyseliny VIII. Cytochromoxydázový systém z?stává témě? neovlivněn. Na základě experimen tálních výsledk? byla zp?esněna strukturní podmínka fytotoxické aktivity modelových slou?enin typu I v tom smyslu, ?e v?echny slou?eniny této struktury inhibují kromě r?stu také aktivitu sukcinátdehydrogenázového systému.     

Peroxidases of different parts of the pumpkin plant (Cucurbita pepo L.)

We compared the occurrence of peroxidase isozymes in protein extract from roots, hypocotyls and cotyledons of 10 dayCucurbita pepo plants and of adult leaves of older plants by means of starch gel and polyacryl amide gel electrophoresis. We reached maximum discrimination by means of starch gel electrophoresis: 11 zones were ascertained on the cathode side and about 2 on the anode side at pH 3.1. Two zones occurred regularly:A and (the latter having a more complicated structure). ZoneD is characteristic for roots, but is it suppressed and seldom found with leaves. On the other hand zonesC ₁ andC ₂ are clearly discernible with leaves but are substantially less evident with roots. The character of anodic zoneZ is discussed later in this paper.     

Alternation of respiratory pathways during the development of wheat leaf

P?i vývoji listu p?enice se zmen?uje stupeň inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a poměr mezi radioaktivitami¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a glukosy-l-¹⁴C (C₆/C₁), co? svěd?í o zvět?ování podílu pentosovího cyklu v celkové respiraci. Tato změna v?ak neni zp?sobena absolutním zvět?ením aktivity pentosového eyklu u star?ích list?, nýbr? p?edev?ím poklesem aktivity glykolytického systému. Naproti tomu u list? oddělených od obilky se pri sní?ení vlhkosti atmosféry méní poměr mezi dýchacími cestami v d?sledku aktivace pentosového cyklu. Na základě disproporce mezi procentem glykolytického podílu respirace vypo?tenym ze sní?ení poměru C₆/C₁ p?i inhibici dýchání fluoridem a procentem inhibice dý chání fluoridem bylo diskutováno o mo?ných p?íoinách vysokých poměr? C₆/C₁ u mladých list?, u nich? byly v některých p?ípadech zji?těny hodnoty těchto poměr? dokonce vy??í ne? jedna.     

Increased sensitivity of the respiratory system of plants grown in gibberellic acid toward fluoride

V souvislosti s d?ívěj?imi údaji (Lu?tinec a Krektjle 1959, Lu?tinec, Krekule a PokornÁ 1960) o silném inhibi?ním ú?inku fluoridu na dychání rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové byl pomocí specificky zna?ené glukosy a respira?ních inhibitor? zji?tován vztah krátko- i dlouhodobého p?sobení kyseliny giberelové k poměru mezi podíly glykolytického a pentosofosfátového odbourání v respiraci list? p?enice. V souhlase s výsledky Fanga a spol. (1960) byIo zji?těno, ?e kyselina giberelová v koncentracích 2 a? 80 mg/l neovlivńuje během několikahodinového p?sobení na roz?ezané listy p?enice poměr radioaktivit¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a -1-¹⁴C (C₆/C₁) ani nemění v koncentraci 10 mg/l stupeń inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a spot?ebu kyslíku. Výdej¹⁴CO₂ z glukosy-l-¹⁴C a -6-¹⁴C kyselina giberelová sni?uje v lineární závislosti na pou?itých koncentracích. U rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové (10–20 mg/l) se rychleji sni?uje poměr C₆C₁ i absolutní hodnoty radioaktivity během několika dní od vyklí?ení, ne? u rostlin pěstovaných ve vodě. To svěd?í o rychlej?ím zvět?ování podílu pentosového cyklu v respiraci pokusných rostlin. Fluorid brzdí p?i stejném nebo men?ím obsahu ve tkáni dýchání list? rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové silněji ne? dýchání rostlin pěstovaných ve vodě, zatimco ûcinek monojodacetátu a malonátu je u stejně starých rostlin (4 dny) obou variant stejný. O mo?ných p?í?inách tohoto jevu bylo diskutováno.     

The effect of physical conditions of cultivation on the respiratory metabolism of algae

V práci jsem zji?tovala, zda podmínky kultívace ?as ovlivńují ?espira?ní metabolismus. Rasy Chlorella pyrenoidosa (82), Scenedesmus obliquus (125) a Euglena gracilis (259) byly pěstovány ve t?epané a stojaté kultu?e. T?epáním kultur je podstatně ovlivněn respira?ní metabolismus ?as. T?épané kultury mají na rozdíl od stojatých sní?enou spot?ebu O₂ a vět?inou odli?né RQ. Je mo?né, ?e zji?těné rozdíly jsou podmíněny zrychleným vývojem a stárnutím t?epaných kultur. Je tedy t?epání jako zp?sob kultivace významným faktorem, který je nutno respektovat p?i pěstování experimentálního materiálu. Namě?ené hodnoty respira?ního kvocientu okolo 1,3 svěd?í pro to, ?e anaerobní glykolytické pochody mohou probíhat i za dokonalého p?ístupu vzduchu do media. Kultura Scenedesmus obliquus (125) má pravděpodobně málo p?izp?sobivý metabolismus a na změny prost?edí nereaguje tak citlivě jako Euglena gracilis nebo Chlorella pyrenoidosa.     

The influence of stimulating doses of 6-benzylaminopurine on awakening apple buds and on their consumption of oxygen

Byl sledován vliv 6-benzylaminopurinu na dýchání pupen? jabloně odr?dy Boskooaké v pr?běhu 5 dn? po pod7#x00E1;ní kininu. Bylo zji?těno, ?e spot?eba kyslíku stanovovaná p?ímou metodou Warburgovou je vy??í ji? prvního dne po podání 6-benzylaminopurmu a stoupá stále výrazněji a? do pátého dne, kdy je spot?eba kyslíku u pupen? stimulovaných o 75% vy??í, ne? u pupen? kontrolních.     

Enzymes of the jejunal enterochromaffine cells in man

Summary A study of enzymatic equipment of enterochromaffine cells (e.c.) in jenual biopsies obtained with a Crosby capsule in normal humans and patients with nontropical sprue was undertaken. The following enzymes were demonstrated: alkaline phosphatase and adenosine triphosphatase (cell membrane), acid phosphatase (corpuscular), non-specific esterase (diffuse and corpuscular, predominantly eserine resistant, in corpuscular localization E 600 resistant), DPN- and TPN-diaphorases and dehydrogenases of lactic acid, malic acid, isocitric acid, glucoso-6-phosphoric acid, succinic acid, -hydroxybutyric acid and -glycerophosphoric acid. Enzyme activities were not equal in all cells suggesting some type of secretory cycle. In most patients with untreated nontropical sprue or with the disease in relapse e.c. were more numerous and hypertrophic with elevated activities of non-specific esterase and acid phosphatase. Implications of these results are briefly discussed.With 8 Figures in the Text, of which 2 in Colour     

Ein Beitrag zur Kenntnis des Selektivitätsmechanismus von Pyrazon

Ve snaze identifikovat fyziologické pochody rozhodující o selektivní toxicitě pyrazonu (1-fenyl-4-amino-5-chorpyridazon-6) jsme sledovali jeho vliv na hlavní enzymové systémy ?ídící dýchání ko?en?. Zatímco jsme u ko?en? zeSinapis alba zjistili úplnou inaktivaci dehydrogenázy kyseliny jantarové—u ko?en? cukrovky je stejný enzym stimulován.